TYPICKÝM ZNAKEM HADŮ je dlouhé, štíhlé tělo pokryté překrývajícími se šupinami. Nemají nohy (ačkoli někteří mají zbytky drápků a pánevní kosti) Oční víčka nejsou pohyblivá, srostla do podoby průhledného oválného štítku. Chybí ušní otvor. Kosti čelistí nejsou pevně srostlé a dovolují hadům široce rozevřít tlamu. Rozeklaný jazyk je úplně zatažitelný. Funkční je pouze jeden plícní lalok, levý bívá obyčejně silně redukovaný nebo chybí úplně. Někteří primitivní hadi mají zuby jen v jedné čelisti, vejcožrouti nemají zuby vůbec. Rozeznáváme kolem 2800 druhů hadů. Většina jich je nejedovatých a nejsou pro člověka nebezpeční. Jedovatí hadi mají speciálně uzpůsobené zuby, kterými vstřikují do těla jed. Většinou bývají v přední části horní čelisti. Opravdu nebezpečnýchje ale jen pár druhů. Máme asi 500 druhů jedovatých hadů s předními jedovými zuby, ale spousta z nich nemůže člověka vážněji ohrozit. Hadi jsou zde rozdělení do 16 čeledí, nicméně systematici možná uznávají jiné kombinace. Například někteří řadí hroznýše a krajty do stejné čeledi (Boidae). My je představujeme odděleně, abychom zdůraznili rozdíly mezi nimi.